Czechoslovak Retro Music 1930s, 1940s 

CS RETRO

HLAVNÍ STRANA

AKTUALITY

OSOBNOSTI

GALERIE

HUDEBNÍ VIDEA

ANKETY

DISKUSNÍ FÓRUM

INZERCE

ODKAZY

František Svojík

29.3. 2010 | J. Müller

C

Narodil se 1. 6. 1909 v Kladně. Hudbě se začal věnovat již v mládí, později se stal vojenským hudebníkem a po odchodu z armády se vrátil zpět do Kladna, kde od počátku třicátých let vedl i svůj taneční orchestr. V třicátých letech se stal vyhledávaným klavíristou a aranžérem, spolupracoval s orchestry Harryho Hardena a Bobka Bryena, krátce působil jako klavírista a kapelník v Novém divadle Oldřicha Nového. Často spolupracoval také s hudebním skladatelem Josefem Stelibským, kterému aranžoval jeho skladby. V roce 1937 napsal velmi úspěšnou skladbu Ukolébavka z Harlemu, která byla nahrána jak ve zpívané, tak i hrané verzi orchestrem Harry Hardena. (O rok později tato melodie zazněla také ve filmu Klapzubova jedenáctka, kde ji zpívala Míla Spazierová-Hezká).

Roku 1938 napsal orchestrální skladbu Piccadilly Serenade (nahrána byla až v roce 1943 pod názvem Pouliční serenáda) O rok později složil hudbu do filmu Nevinná, z něhož se stala populární zvláště píseň Nevidím, neslyším, která byla natočena na gramodesky v podání Oldřicha Kováře. Rok 1940 mu přinesl další velké úspěchy, krom obrovských hitů jako byly  Fakir (nejznámější v podání R. A. Dvorského, druhá v podání Oldřicha Horského) nebo Já mám doma koně (prvou verzi zpíval pěvecký kvartet Lišáci, druhou verzi Karel Ctibor) Složil také hudbu k dodnes populárnímu filmu Madla zpívá Evropě ve kterém zaznělo několik písní, nejslavnější z nich se ovšem stala Ty lesovské stráně, které ve filmu i na gramodeskách zpívala Zdena Sulanová. (Nahrána byla i verze v podání zpěvaček Anči Priclové a Julky Staňkové)

1942 napsal Svojík svůj snad největší hit Růžová krinolína, počátkem roku následujícího byly nahrány hned tři verze této písně, první se zpěvem Allanových sester, dále jí zpíval Karel Ctibor a třetí verzi nazpívala herečka a zpěvačka Kamila Strnadová. (V padesátých letech ji nazpívala Judita Čeřovská a další verze se dočkala v roce 1963 v podání Milana Martina a Edity Štaubertové.) Dále byla velmi populární skladba Vyděšené strašidlo (v podání Kamily Strnadové, v osmdesátých letech ji nazpíval Ondřej Havelka)

Rok 1943 byl pro Františka Svojíka velmi plodný, napsal hudbu k melodramatu Bláhový sen (společně s Jiřím Srnkou). Svojík do filmu složil písně: Láska je fata morgána (ve filmu zpíval pouze sbor, na deskách Zdena Vincíková a smíšený sbor, druhou verzi nazpívali: Olga Orlová, Sestry Skovajsovy, Oldřich  Horský, a Josef M. Kamenický)  Dále ve filmu zazněla píseň Vám píseň svou zpívám (ve filmu i na gramodeskách zpíval Oldřich Kovář) a Bláhový sen (ve filmu zpíval Oldřich Kovář, na gramodeskách J. M. Kamenický).

Jeho poslední skladbou, která  mu vyšla na gramofonových deskách byla píseň Žhavý den která byla natočena v roce 1944, zpívaly jí Sestry Allanovy.

O předčasné smrti františka Svojík píše Jiří Traxler ve své knize „Já nic, já muzikant“ toto:   „…Franta Svojík, u něhož jen o pár let později jedna jediná divoká opice – něco pro něj tak nezvyklého – byla příčinou předčasné smrti. Stalo se to v pohraničí, myslím v Karlových Varech, kde někdy v roce 1946 zase po dlouhých letech působil jako barový pianista. Cestou do hotelu po konci hraní, v náladě a po nesmyslném rozhodnutí dokázat kdoví co se vyšplhal na kandelábr, spadl, uhodil se vzadu do hlavy. Do hotelu ještě došel, ale masivní a smrtelný výron krve do mozku  pak na sebe nedal dlouho čekat“. 

(František Svojík ve skutečnosti zemřel 5. 7. 1949 v Mariánských lázních)

RAD

RAD

RAD