CS Retro Music

                                                                     Czechoslovak Retro Music 1930s, 1940s 

  Stránky věnované české a slovenské taneční hudbě 30. a 40. let    
 

CS RETRO

HLAVNÍ STRANA

AKTUALITY

OSOBNOSTI

GALERIE

HUDEBNÍ VIDEA

ANKETY

DISKUSNÍ FÓRUM

INZERCE

ODKAZY


       

 

 

         

Jára Pospíšil

4.1. 2010 | M. Čípek

 

C

Ve třicátých a čtyřicátých letech byl skutečnou hvězdou pražské operetní scény. Pocházel z Jihlavy (narozen 1905), kde byl jeho otec soudcem a zároveň se věnoval sborovému zpěvu. Vystudoval gymnázium v Jihlavě a Moravských Budějovicích, od dětství zároveň zpíval. Po maturitě se měl vyučit drogistou, ale na doporučení rodinného přítele J. B. Foerstera odešel na pražskou konzervatoř, kde studoval u Egona Fuchse.
Jako lyrický tenor se Pospíšil původně věnoval opeře, ale vzápětí přešel k operetnímu žánru. Své první angažmá strávil v olomoucké operetě (1929-1932), tehdy také již začal zpívat taneční písně. Po přestěhování do Prahy našel angažmá ve Velké operetě (1932-1941), kde se záhy vypracoval v jednoho z nejpopulárnějších zpěváků své doby. Spolu se stovkami rozhlasových a gramofonových nahrávek kulminovala jeho sláva ve třicátých letech. Kvůli svému napůl židovskému původu měl v době okupace Pospíšil zákaz vystupování a prošel několika zaměstnáními, koncem války byl i vězněn. Jeho oborem byli lyričtí i hrdinští milovníci. Jeho životní rolí byl Sou-Chong v Lehárově Zemi úsměvů, byl však také vynikajícím představitelem Bolla z Nedbalovy Polské krve, Jima Keynona z Frimlovy Rosemary. Jeho partnerkami na scéně Velké operety byly především Nelly Gaierová, Jarmila Kšírová, Slávka Tauberová, Slávka Procházková a Ella Šárková. Jako nejpopulárnější zpěvák své doby získal Pospíšil pochopitelně příležitosti i ve filmu, i když jako herec nikdy nevynikl. Vystoupil přibližně v patnácti filmech, poprvé jako zpěvák účinkoval v německém filmu Karla Lamače Sensace (1930). Hlavní milovnické postavy si zahrál pouze tři - v Innemannově operetě U svatého Antoníčka (1933), ve Špelinových Klatovských dragounech (1937) a v nedochovaném snímku Manželka něco tuší (1938). O několik desítek let později ztvárnil v Podskalského hudebním filmu Ta naše písnička česká (1967) Karla Hašlera. Po válce v letech 1945-67 zpíval a hrál v Hudebním divadle v Karlíně a i po odchodu do důchodu téměř až do své smrti vystupoval na estrádách a ve vlastních recitálech, neboť jméno Járy Pospíšila stále přitahovalo četné pamětnice jeho slávy. Za svou kariéru absolvoval přes pět tisíc koncertů, početné jsou také jeho gramofonové nahrávky. Jára Pospíšil, star operetního nebe, zemřel v roce 1979.

C

 

RAD

 

 RAD

 

 

 

 

    
       
     
  CS Retro Music, 2010