|
Václav
Irmanov
4.1.
2010 | J. Müller
ALL
Vlastním jménem Vjačeslav Irmanov, narodil se 18. 2. 1919 v ruské Anapě.
Jako syn ruských emigrantů strávil dětství a mládí ve Finsku, do Prahy se s rodiči přestěhoval v roce 1938.
V Praze začal studovat sochařství na UMPRUM, po uzavření vysokých škol na podzim roku 1939 se připojil k jazzovému souboru Emila Ludvíka ve kterém zpíval a hrál na kytaru. Krom Emila Ludvíka (piano) a Václava Irmanova (kytara) byli členové Ludvíkova jazzového souboru také Petr Leden, vl. jménem Lederer (akordeon), Jan Hammer (basa) a Miroslav Vrba (bicí). Tato skupina se stala jádrem patnáctičlenného Orchestru Emila Ludvíka.
V této sestavě také soubor natočil počátkem roku 1940 své první gramofonové desky, pro nahrávky tohoto souboru zřídila firma Esta dokonce zvláštní sérii gramodesek s názvem "Swing série", ve které bylo nahráno v letech 1940 - 1943 celkem 52 nahrávek a to jak s malou improvizační skupinou, tak i s velkým orchestrem. Krom orchestrálních skladeb měl soubor na repertoiru i zpívané skladby, s orchestrem nahrávali a vystupovali krom Irmanova také Zdena Vincíková, Líba Říhová a později začínající Rudolf Cortés.
Tehdy také vznikly první nahrávky Václava Irmanova jako zpěváka: Zamknu si dnešní den, Slzy na poduškách, Končí den, V lednu je máj; na těchto nahrávkách byl dosti patrný Irmanovův výrazný ruský akcent.
V roce 1942 odešel Irmanov s částí muzikantů z Ludvíkova orchestru a vytvořili skupinu s názvem Elit-Club, dále během let 1942 - 1944 vystupoval také se skupinou Rytmus 1942.
V roce 1944 si Irmanov zahrál poprvé i ve filmu, byla to malá role zpívajícího lupiče v Hrušínského parodii na kovbojky Pancho se žení (dokončené a uvedené do kin až v roce 1946).
Po válce krátce spolupracoval s orchestrem Kamila Běhounka, pohostinsky vystupoval a nahrával desky se swingovou skupinou Swing Stars a Orchestrem Ladislava Habarta. V letech 1946 - 1948 natáčel gramofonové desky s anglickým repertoirem s orchestrem Karla Vlacha, jeho kmenovým zpěvákem se však nestal. Velmi úspěšné byly v té době např. tituly Irish Lullaby, Straighten Up And Fly Right, či Laura, které vycházely na gramofonových značkách Ultraphon a Supraphon.
Po zákazu anglického zpěvu v roce 1949 ukončil svou hudební činnost a začal se věnovat sochařskému povolání. Roku 1946 si zahrál také větší roli ve filmu Mrtvý mezi živými, největší filmovou roli si zahrál až v roce 1960 ve Vláčilově poetickém filmu Holubice.
Na koncertní podia se vrátil až v polovině osmdesátých let na festivalu Jazz Praha a několikrát se objevil i v TV vzpomínkových pořadech.
Zemřel 17. 12. 1995 v Praze.
C
C
Dostupné desky:
Emil Ludvík
- Harlem volá (Radioservis, 2003)
Navzdory
osudu (Židovské muzeum v Praze, 2003)
Nylonový
věk (Radioservis, 2006)
Karel Vlach se svým orchestrem
- Světla promenád 1 : 1945 - 1946 (Wenkow Records, 2000)
Karel Vlach se svým orchestrem
-Světla promenád
2 : 1947 - 1948 (Wenkow Records, 2000)
C
|
|
|
|
|