|
|
Všechna
podstatná jména mají v singuláru koncovku -o,
přídavná jména –a,
příslovce od přídavných jmen odvozená –e.
Infinitivy sloves končí na -i.
Množné číslo u podstatných a přídavných jmen se
utvoří připojením –j
za koncovku –o resp. –a. Pády se vyjadřují předložkami,
tvar slova se nemění, pouze tvar 4. pádu se tvoří připojením
koncovky –n.
Řekne-li
se tedy přítel amiko,
přátelský je
amika,
přátelsky amike,
přátelit se amiki.
Slovesa
se časují zcela pravidelně, a to tak, že infitivní -i
nahradíme pro minulý čas příponou -is,
pro přítomný -as,
a pro budoucí -os.
Jednotlivé osoby vyjádříme zájmeny před slovesným
tvarem. Ukažme si to na příkladu slovesa paroli
(= mluvit).
|
mi
|
já
|
parolis
minulý
čas
parolas
přítomný
čas
parolos
budoucí
čas
|
|
vi
|
ty,
vy
|
|
li,
ŝi, ĝi
|
on,
ona, ono
|
|
ni
|
my
|
|
ili
|
oni
|
Slovotvorba
je v Esperantu velmi jednoduchá a logická díky
tomu, že od výchozího slova můžeme odvodit bezpočet
dalších pomocí předpon a přípon. Např. předpona mal-
značí pravý opak, malamiko
je tedy nepřítel, přechylování zase probíhá záměnou
koncového –o za –ino;
patro=otec, patrino=matka, …
Slovní
zásoba je odvozena především z latiny, moderních
románských jazyků (hlavně francouzštiny) a jazyků
germánských (hlavně němčiny a angličtiny), ale
najdou se v ní prvky i z jiných jazyků.
Tolik
stručný úvod. Pokud Vás zajímá víc, neváhejte a
nahlédněte do naší internetové
učebnice.
|
|
